Možná, že při prohlížení těchto fotografií vás napadne, že se většina z nich vlastně ani tématu netýkají. Ano, máte pravdu, s podzimní lavičkou mají některé velmi málo společného. A přesto jsem je všechny uveřejnila. Hodně totiž vypovídají o autorovi, kterého neprozradím. Výtvarka totiž není jen o kreslení a malování, o barvách a pocitech, ale také o našem vidění světa. Některé přírodní národy prý ani slovo umění neznají, protože "tvoření" považují za samozřejmou součást života každého člověka a každý člověk by tedy podle jejich "vidění světa" byl umělcem, protože každý by přispíval tím, co je mu přirozeně dáno.
Považuji tedy i tyto fotografie za "tvoření" a jejich tvůrce za člověka, který je citlivý, vnímavý, pohotový, který má schopnost zachytit atmosféru chvíle, která se už nedá zopakovat. To není málo.