Ten dlouho očekávaný den nastal. Zimní olympijské hry v Soči byly slavnostně zahájeny a po první medaili Jaroslava Soukupa bylo jasné, že ten slastný pocit po úspěchu nás pohltí.
Téma pro příštích čtrnáct dní bylo dáno. Budou ale naše děti toto nadšení sdílet s námi? Obavy nebyly na místě. Nejenže nás překvapily znalostí zastoupených sportů, ale především jmény našich zástupců.
Děti byly seznámeny s průběhem OH. Po vysvětlení významu olympijské přísahy sportovců a rozhodčích se ale neubránily kritice sporného ohodnocení Nikoly Sudové a Šárky Pančochové. Zjištění, že pochopily význam a ještě navíc, že o něm přemýšlí, bylo velmi příjemné. "Nákaza" postupovala rychle. Děti nadšeně den po dni hlásily nově získané informace a měly potřebu se s ostatními podělit o své dojmy. Byly jsme v tom až po uši.
Technikou roláže vytvořily poutavé fotoobrázky zasněžených kavkazských vrcholů a z novinových výstřižků a reportáží vznikly plakáty.
Společně jsme si poslechli hymnu. Některé děti přiznaly, že ji slyší poprvé.
V olympijském pětiboji si mohly děti vyzkoušet biatlonovou střelbu na terč, skoky na lyžích, hokej, běh na lyžích a slopestyle. Všichni byli za jednotlivé disciplíny odměněni víčky v barvách olympijských kruhů. Cílem nebylo vyhrát, ale nebát se a zkusit něco nového a ještě se při tom báječně pobavit.
Vychovatelky Štěpánka, Dana a Káťa