Čas letí jako voda. Opět uplynulo pět let a je před námi poslední výlet na prvním stupni základní školy. Během čtvrté a páté třídy jsme ve vlastivědě probírali různé stavební slohy, a proto jsme jako doplněk učiva zvolili perlu baroka zámek Kuks.
Matyáš Bernard Braun, rakouský sochař a řezbář, působil převážně v Čechách. Je to nejvýznamnější představitel vrcholně barokního sochařství, který v Kuksu zanechal úžasné barokní skvosty.
V úterý 11. června jsme se s celou 5. A před osmou hodinou sešli na vlakovém nádraží a jeli směrem Hradec Králové. Pro mnohé děti to byl nezapomenutelný zážitek, protože jsme jeli starými přímo retro vláčky. Počasí nám přálo a bylo až dost velké teplo.
Zámek Kuks se nachází poblíž zástávky, takže po vystoupení z vlaku jsme zanedlouho vstupovali do zámecké zahrady, plné léčivých bylin a krásných okrasných květin.
Prohlídka byla naplánovaná na desátou hodinu, proto jsme prošli parkem s replikami soch Matyáše Brauna, znázorňujících lidské necnosti a pokračovali směrem k řece Labi. Na pravém břehu se lidé oddávali pouze modlitbám, levý břeh sloužil k veselí, tanci a dobrému jídlu. Prohlédli jsme si zbytky lázní a z krásného schodiště nás upoutal pohled na celý zámek, včetně zámecké zahrady.
Prohlídka děti též zaujala, a když jsme procházeli dlouhou chodbou (140 m) plnou barokních maleb, Bohdan prohlásil: „Tady by se trénovala štafeta!" - všichni jsme vyprskli smíchem.
V zámecké kapli bylo přespříliš ozdob a maleb, typické pro dobu baroka. Lékárna plná vonných bylin a lektvarů navazovala po prohlídce barokních maleb.
Zhlédli jsme i pravé originály barokních soch, představující lidské vlastnosti. Zde nás ohromila velikost a síla, která vyzařovala z každého díla.
Po prohlídce zámeckého objektu jsme pokračovali procházkou do Braunova betlému ve skalách. Teplo bylo dosti úmorné, takže se každý s radostí osvěžil u malého potůčku.
Vše jednou končí. Z nedaleké zastávky jsme se vraceli vláčkem domů. Doufáme, že všem zůstaly pěkné vzpomínky.