Páťáci se před Vánoci v hodinách informatiky seznámili s kódováním a koncem ledna přišlo na řadu šifrování. Kde a jak se šifrování v informačních technologiích používá, to se teprve dozví, ale lidé sami používají šifrování odedávna. A tak jsme si představili nějaké základní transpoziční a substituční šifrování - od přehazování písmenek, přes obrácenou abecedu až po Caesarovu šifru a její nějaké varianty.

Na poslední hodině před jarními prázdninami si žáci nakonec nabyté vědomosti (a informace v sešitech) vyzkoušeli v jednoduché šifrovací hře.

Ve škole a jejím blízkém okolí bylo připraveno šest stanovišť, kde si každá tříčlenná skupina vyzvedla svou obálku. V té byly tři různobarevně zašifrované indície. Jedna je poslala na další stanoviště, další dvě byly potřeba pro vyluštění závěrečné šifry. Na posledním stanovišti tak bylo potřeba podle "tajného" kódu (barva šifry a číslo slova v šifře) poskládat latinský citát. Jedné ze tříd vyšel nakonec čas i na to, aby na internetu našli český překlad hledaného citátu: Non scholae sed vitae discimus, čili Neučíme se pro školu, ale pro život. 

Nejrychlejší skupinky získaly drobnou sladkou odměnu. Většině skupin z obou tříd se podařilo úspěšně citát vyluštit, přestože někteří si samotné luštění trochu protrpěli. A pár jiných přišlo na to, že se opravdu vyplatí mít v sešitě nejen kompletní poznámky, ale mít je správně nadepsané nebo popsané. Určitě se na "informatiku v přírodě" ještě někdy dostaneme.